|
|
Přímá volba prezidenta ČR v letech 2013 a 2018
SEKEROVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se věnuje historicky prvním dvěma přímým volbám prezidenta České republiky. První část se zabývá postavením prezidenta v jednotlivých politických systémech. Následuje představení způsobu volby prezidenta ČR mezi roky 1993-2008 a stručný popis prezidentských voleb v tomto období. Třetí část se zaměřuje na samotné zavedení přímé volby a její legislativní vymezení. Popsány jsou zde i argumenty a situace, které zavedení předcházely. Hlavní dvě části práce představují kandidáty, předvolební debaty, kampaně, předvolební průzkumy a výsledky prezidentských voleb v letech 2013 a 2018. Dále jsou zhodnoceny dopady zavedení přímé volby prezidenta. Poslední část práce se zaměřuje na perspektivu pro volby v roce 2023.
|
|
| |
|
|
Přístup českých deníků Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo k přímé volbě prezidenta České republiky
Kottová, Anna ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Přístup českých deníků Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo k přímé volbě prezidenta České republiky si klade za cíl potvrdit, nebo vyvrátit stranění tří českých periodik v období mezi prvním a druhým kolem přímé volby prezidenta republiky. V první části je práce zaměřena na vybrané kapitoly mediální, jazykové a sémiotické teorie týkající se stranění. Dále se věnuje procesu přímé volby a životopisům kandidátů Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana. Ve druhé části se pokouší pomocí kvantitativní analýzy zjistit, jestli deníky byly vyvážené a poskytovaly srovnatelný prostor oběma kandidátům, nebo jednomu z nich věnovaly pozornosti více. Následnou aplikací kvalitativní analýzy se snaží dojít k závěru, jaké jazykové a sémiotické prostředky používali autoři jednotlivých deníků k referování o kandidátech druhého kola přímé volby. Podle konkrétních zjištění poté třídí články do kategorií pozitivní, neutrální, negativní pro Karla Schwarzenberga a pozitivní, neutrální, negativní pro Miloše Zemana. O stranění se po skončení přímé volby prezidenta a vítězství Miloše Zemana často diskutovalo. Tato diplomová práce by měla přinést odpověď na otázku, jestli tři české deníky stranily mezi prvním a druhým kolem přímé volby prezidenta České republiky některému ze dvou kandidátů.
|
|
|
Přímá volba prezidenta ČR : důvody, podmínky, důsledky
Ryčlová, Dorota ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Shrnutí - Přímá volba prezidenta ČR: důvody, podmínky, důsledky Tato diplomová práce se zabývá různými aspekty zavedení přímé volby prezidenta v České republice. Jejím cílem je dopátrat se skutečných důvodů, které stály za přijetím ústavního zákona č. 71/2012 Sb., jenž tento institut do českého ústavního systému přináší. Za tímto účelem je práce rozdělena do tří základních částí. V části první jsou předkládány a hodnoceny jednotlivé důvody (historické, politické, ústavně-právní … ), na základě kterých zastánci přímé volby tento institut obhajovali a také argumenty odpůrců této myšlenky. Druhá, obsahem nejrozsáhlejší část, se zabývá srovnáváním návrhů na změnu Ústavy, které se pokoušely zavést přímou volbu prezidenta od roku 2001 až do současnosti. Obsahuje celkem třináct návrhů včetně toho, který je tedy později vydán ve Sbírce zákonů pod číslem 71/2012. Jednotlivé návrhy jsou mezi sebou porovnávány, jsou uváděny jejich odlišnosti i prvky, které mají společné, stejně tak jsou stručně popisovány případné společenské či politické okolnosti provázející jejich vznik. Jako výsledek porovnávání jednotlivých návrhů dochází autorka k názoru, že pravá příčina přijetí právě ústavního zákona č. 71/2012 Sb. netkví v jeho obsahu ani důvodové zprávě, protože ani jedno svou kvalitou či promyšleností nijak nepřevyšuje...
|
|
|
Míra negativního zobrazení Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga v médiích v průběhu prezidentské volby v roce 2013
Tvarohová, Jana ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Diplomová práce na téma Míra negativního zobrazení Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga v médiích v průběhu prezidentské volby v roce 2013 analyzuje množství negativity ve zpravodajské produkci tří českých celostátních deníků, Mladé fronty, Lidových novin a deníku Právo, vůči těmto dvěma prezidentským kandidátům. Časové rozmezí sledovaného období je vymezeno jedním měsícem před a jedním měsícem po prvním kole prezidentské volby. Volba prezidenta v lednu roku 2013 byla v jedné věci zásadně odlišná od všech voleb předchozích. Probíhala přímou volbou. Hlavu státu tak namísto poslanců volili sami občané. Jednalo se tedy o událost významného charakteru, které se samozřejmě dostalo mimořádného mediálního ohlasu. Tisk, televize i rozhlas byly doslova zaplněné přímou volbou, samotnými kandidáty, debatami či různými úvahami. Média se však této události zhostila rozporuplně. Kromě běžného informování, které bylo pro vědomí veřejnosti důležité, se média uchýlila až k jakési mediální smršti, ve které na kandidátech ,,nenechala nit suchou". Mimojiné byla ve zpravodajství patrná i vysoká míra negativity vůči Miloši Zemanovi. Naopak Karel Schwarzenberg byl zobrazován jako ideální prezident. Média tak do určité míry rozdělila společnost na dva tábory, přívržence Miloše Zemana a přívržence Karla Schwarzenberga....
|
|
|
Přímá volba prezidenta v České republice
Chmelíková, Tereza ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou přímé volby prezidenta v České republice. První část práce je zaměřena na popis ústavních změn souvisejících s jejím zavedením a na způsob argumentace proponentů i odpůrců z politické i odborné sféry. Autorka v práci odpovídá na otázku, zda popisovaná institucionální změna může vést k významnému posunu logiky fungování českého politického systému. Jádrem práce je pojednání o semiprezidencialismu. Tato stěžejní část textu je postavena jednak na studiu klasické politologické literatury (Duverger, Elgie, Sartori, Shugart), jednak na zvolené metodě měření prezidentských pravomocí. Součástí hodnocení je analýza činnosti nového prezidenta v prvním roce po jeho zvolení. Klíčová slova: Semiprezidencialismus; přímá volba prezidenta; pravomoci prezidenta; česká politika Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Přímá volba prezidenta ČR v kontextu české odborné i veřejné diskuze
Vlasáková, Šárka ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Téma přímé volby prezidenta se na československé i české politické scéně objevovalo pravidelně již od roku 1989. Jednotlivé návrhy vyvolávaly diskuzi v médiích i mezi odbornou veřejností. Diplomová práce zachycuje proměnu odborné, politické i mediální diskuze v průběhu let. Názor veřejnosti je zobrazen prostřednictvím průzkumů veřejného mínění. Práce dále popisuje okolnosti přijetí novely ústavy a prováděcího zákona. Součástí diplomové práce je i teoretický úvod, věnující se režimům z hlediska jejich politického zřízení a dále kapitola načrtávající instituci prezidenta včetně jeho ústavně vymezeného i reálného postavení od roku 1918 dodnes.
|
|
|
Dopady přímé volby prezidenta na charakter politického režimu ČR
Kocourek, Jan ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Ve své diplomové práci se autor věnuje dopadům přímé volby na charakter politického režimu v České republice. Konkrétně se práce zaměřuje na charakterové vlastnosti jednotlivých typů režimů, aby je posléze mohla aplikovat na reálný stav režimu v České republice po zavedení přímé volby hlavy státu a zhodnotit, zda došlo k vychýlení či změně parlamentního režimu v režim poloprezidentský. Historická analýza prezidentského úřadu v Českých zemích popisuje fenomén jeho mimořádné role a váženosti, který se promítá i do soudobých politických reálií a nezanedbatelně tak ovlivňuje funkční problematiku státu. Teoretický rozbor přímé volby prezidenta republiky pak předkládá dopady, které taková implementace do ústavního řádu České republiky způsobila a zároveň vyvrací některé pochybné argumenty, které byly pro její prosazení zákonodárným sborem klíčové. Pomocí deskriptivní analýzy chování prvně přímo zvoleného prezidenta Miloše Zemana se autor pokouší odhalit reálné kompetenční spory mezi ním a ostatními složkami moci. Výsledkem je podrobný popis dosavadní vzájemné spolupráce jednotlivých mocenských aktérů a institucí v rámci režimu a jeho finální charakterové zhodnocení doplněné o možné racionální kroky pro jeho další vývoj.
|
|
|
Ústavní zvyklosti v České republice
Dragoun, Radek ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřená na ústavní zvyklosti v České republice. Jejím cílem je zanalyzovat jejich roli v českém ústavním systému. Práce se soustředí na pět oblastí, kde se o vlivu ústavních zvyklostí často hovoří. Prioritně jsou zkoumána ta místa, kde se prolíná působení vícero ústavních institucí, neboť právě na nich lze nejlépe dokumentovat sílu ústavních zvyklostí. Soustředí se zejména na to, jakým způsobem byly jednotlivé zvyklosti v minulosti dodržovány a jak na to reagovali ostatní ústavní aktéři. Práce zkoumá i vliv zavedení přímé volby prezidenta na ústavní zvyklosti. Přímo volený prezident může cítit větší legitimitu a ve snaze získat pro sebe silnější postavení může mít tendenci některé ústavní zvyklosti porušovat či pokoušet se o zavádění nových. Výsledkem je zjištění, že česká ústava je stále relativně novým dokumentem a na plnohodnotné etablování většiny ústavních zvyklostí nebylo ještě dostatek času. Nicméně některé ústavní zvyklosti se již stávají neodmyslitelnou součástí ústavního pořádku, o jejichž síle rozhodnou následující roky. Pokud je ústavní aktéři - a zejména pak následující přímo volení prezidenti - budou i nadále dodržovat, lze předpokládat, že budou součástí českého práva další desítky let.
|
|
|
Dopady přímé volby prezidenta na charakter politického režimu ČR
Kocourek, Jan ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Ve své diplomové práci se autor věnuje dopadům přímé volby na charakter politického režimu v České republice. Konkrétně se práce zaměřuje na charakterové vlastnosti jednotlivých typů režimů, aby je posléze mohla aplikovat na reálný stav režimu v České republice po zavedení přímé volby hlavy státu a zhodnotit, zda došlo k vychýlení či změně parlamentního režimu v režim poloprezidentský. Historická analýza prezidentského úřadu v Českých zemích popisuje fenomén jeho mimořádné role a váženosti, který se promítá i do soudobých politických reálií a nezanedbatelně tak ovlivňuje funkční problematiku státu. Teoretický rozbor přímé volby prezidenta republiky pak předkládá dopady, které taková implementace do ústavního řádu České republiky způsobila a zároveň vyvrací některé pochybné argumenty, které byly pro její prosazení zákonodárným sborem klíčové. Pomocí deskriptivní analýzy chování prvně přímo zvoleného prezidenta Miloše Zemana se autor pokouší odhalit reálné kompetenční spory mezi ním a ostatními složkami moci. Výsledkem je podrobný popis dosavadní vzájemné spolupráce jednotlivých mocenských aktérů a institucí v rámci režimu a jeho finální charakterové zhodnocení doplněné o možné racionální kroky pro jeho další vývoj.
|
host ::
RSS.